Jdi na obsah Jdi na menu
 


Drabble, drabblata a drabblátka pro sosáky, sosačky a sosátka aneb dubnové challenge SOS:

Protože taky chytím každý virus, co kolem mě běží, rozhodla jsem se zapojit. Ovšem mnohem více lepších dílek i vše o tomhle úžasném nápadu naleznete na

 

150
  

 

   

Bonusové téma pro 1. 4.2010 – Apríl

Rodinné vazby

Fandom: Crossover HP a někdo, koho teď nemůžu prozradit
Poznámka: Srdečný dík mathew(ovi?) za
inspiraci a omluva za porušení bodu 31.

 

Ležela v lenošce před krbem a v duchu si odškrtávala jednotlivé položky ze seznamu žertíků, které vymysleli společně s bratránkem.

Vyděsit Hagrida, že někdo utopil oliheň.

Splněno.

Vyměnit obsah balíčku pro Brumbála (citronové bonbony) a zásilky pro Snapea (dračí šupiny).

Splněno.

Poslat Minervě letáček s varováním před kočičí chřipkou.

Splněno.

Jen ten poslední bod – vylákat studenty od oběda pod záminkou, že u brány panáčkuje Smrtonoš – zrovna moc nevyšel. Ven vyběhl jenom Potter a to ještě mířil na záchod. Ale i tak to byl ten nejlepší apríl, co kdy zažila. Na příštím rodinném setkání si rozhodně zase sedne vedle Chucka.

Mňau.

 

 

  

Téma pro čtvrtek 1. 4.2010 – Kostky jsou vrženy

 

Jedno písmenko

Fandom: Originál – historie

Byl unaven. Všichni byli unaveni. Ta cesta je vyčerpávala. Buď bylo vody málo, takže trpěli žízní, nebo zase moc, takže jim bránila v dalším postupu.

Slezl z koně a přešel k okraji travnatého břehu. Nechtělo se mu brodit. Povolil si pod krkem řemínek přilbice a hřbetem ruky si otřel pot z čela.

Ozvalo se šplouchnutí.

„Galea iacta est!*)“ vykřikl otráveně.

Jeden z jeho legionářů se snaživě vrhnul do vody, aby ji vylovil. Marně. Nakonec byl rád, že se mu podařilo vylézt na protější břeh. Neochotně ho následovali.

Dějiny píší vítězové. Proto v kronikách mnohdy chybí víc, než jen jedno písmenko.

 

*) galea je latinsky přilba nebo helma

  

Téma pro pátek 2. 4. 2010 – Za třicet stříbrných

Přísaha

Fandom: Harry Potter

Prohlížel si její tvář. Stárla. Poslední dobou víc a víc.

„Najděte ji, prosím. Vyřiďte, že už jsem odpustila,“ hlas přecházel do šepotu a vytrácel se, jak schovávala hlavu do dlaní.

Náhle se probrala z letargie a v očích měla zase svou dřívější autoritu a rozhodnost: „Tady v truhlici je třicet stříbrných prutů. Nešetřete s nimi, ráda zaplatím každému, kdo pomůže najít moji dceru.“

Doma na tvrzi mnohokrát slyšel předčítat z knihy, kterou mají mudlové v takové úctě. Třicet stříbrných… Pamatoval si ta slova. Byla cítit zradou a krví.

„Přísahejte, barone, že ji najdete. Přísahejte.“

Zachvěl se. Zimou to nebylo.

„Přísahám.“

  

Téma pro neděli 4. 4. 2010 – Oslnivý vstup Garyho Stu do děje

Hrdina přichází

Fandom: určitě ho znáte, takže neřeknu – přišli byste o pointu

Obyčejné odpoledne. Všední, možná trochu nudná cesta. Místo, kudy procházel několikrát týdně. A ve městě bylo už dlouho bezpečno, takže ho ani nenapadlo se bát.

Chytili ho do pasti. Za zády neměl nic, jen drsnou dřevěnou stěnu.

Dopadly první rány. Ruce měl sevřené v pěst, ale nepoužil je. Nemělo to smysl. Bylo jich moc.

Kroky příchozího neslyšel. Nevnímal ani slova, která stejně nebyla určena jeho uším. Ale pochopil, že bát se začali ti druzí.

Vzhlédl. Blond vlasy. Zářivý úsměv. A ruku natažená k němu s neodmítnutelnou nabídkou.

„Budeme přáteli na život a na smrt. Jmenuji se Mirek Dušín. A ty?“

  

A tohle je můj osobní bonus k danému tématu aneb co mě moří místo spánku po té, co jsem do noci četla tvorbu ostatních (do sta slov se to nevešlo, takže je to 1 a 1/2 drabble):

Pokrok nezastavíš

Směs fandomů

Všeználka zvolili prezidentem. Přestal vymýšlet zlepšováky a všechen svůj um soustřeďuje na to, jak si udržet svou židli.

Vinnetoua zastřelili.

Old Shatterhand narazil v Orientu na naftu a s pomocí Husajnovy gardy likviduje konkurenci.

Princové v zářivé zbroji vymřeli po meči.

Mirek Dušín dospěl, vstoupil do komunistické strany a v padesátých letech ho pověsili vedle Slánského.

Aragorn se oženil.

Kapitán Kirk ztloustnul, takže se už nevešel do skafandru. Pořídil si bílý oblek a moderuje soutěže krásy.

Hrabě Monte Christo si včas neproměnil svoje bohatství na eura a zbankrotoval. Podle dosud nepotvrzených zpráv dělá průvodce v pevnosti Boyard.

James Bond se léčí na venerologické klinice.

Batman doplachtil. Jeho dopravní prostředky nesplňují normy ISO.

Hrdinové přicházejí a odcházejí, ohrožení světa zůstává. Ale neklesejme na duchu, naše budoucnost je v bezpečí. Gary Stu je věčný. Možná se právě teď rodí z pera či klávesnice nějakého autora jeho další reinkarnace.

Jen ještě nemá jméno.

 

Téma pro pondělí 5. 4. 2010 – Jarní vábení

Poprvé

Fandom: Rychlé šípy

Dnes. Dnes se to stane. Poprvé.

Není to správné. Není to čestné. Kluci z klubu se to nikdy nesmí dozvědět. Ale on to musí konečně zkusit. Nemůže si pomoct.

Čeká tu na ni. Možná za to může jaro.

V tom zaslechne vrzání dveří. Uvidí ji. A ona uvidí jeho.

„Tak pojď ke mně, chlapečku!“ zavolá její hlas.

Zrychlí se mu dech. Cítí v sobě napětí. V každém kousku těla. Už nedokáže myslet na nic jiného. Teď nebo nikdy.

„Ne! Nepůjdu! Já už vám to blbý prádlo věšet nebudu!“ zaječí a vyřítí se ven.

Zkoprnělá správcová se nezmůže ani na slovo.

   

Téma pro středu 7. 4. 2010 – Knoflíky

Poklad

Fandom: Harry Potter

To je tedy zase den, vzdychla unaveně a s námahou se narovnala. Náhle se cítila stará. Původně si plánovala, co všechno stihne – vyprat, zaštupovat pár ponožek, upéct koláč… Jenomže skutek utek. Když sundávala z police košík se šitím, převrhla ho a všechny ty krámy se rozsypaly po celé kuchyni.

Samozřejmě, že kluk chtěl pomáhat sbírat, takže jim úklid trval jednou tak dlouho. Nakonec usínal už vsedě.

Když ho nesla do postýlky, všimla si, že cosi pevně drží v pěstičce. Byl to knoflík. Ozdobný růžový knoflík ve tvaru písmene N a malý Teddy ho svými prstíky svíral jako ten největší poklad.

 

Téma pro čtvrtek 8. 4. 2010 – Klíč, který nikam nepasuje

Nepotřebný

Fandom: Pán Prstenů

Ten klíč ležel na cestičce do vsi. Napadlo mě, že ho tam nejspíš ztratily děti, a chystal jsem se jim za to vyčinit. Když jsem ale vyzkoušel jednotlivé dveře, klíč nikam nepasoval.

Strčil jsem ho do kapsy a večer ho zanesl do hospody. Nikdo ze sousedů se k němu nehlásil. Až starý Vřesík, co míval v Hůrce kovárnu, poznal svoji práci a vzpomněl si i na jméno hobita, kterému ho kdysi vyrobil. Nabídl se, že si klíč vezme zpátky, a tak jsem mu ho s lehkým srdcem přenechal.

Stejně nebyl k ničemu. Sméagolova nora už spoustu let žádné dveře neměla.

  

Téma pro neděli 11. 4. 2010 – Čaj o páté, vražda o půlnoci

Hodiny

Fandom: historie?

Pět.
Hodiny na krbové římse odbíjejí a ze salonu se ozývá cinkot porcelánu.
„Váš čaj, pane.“
Šest.
Komorník otevírá dveře haly do mlhavé noci.
„Váš plášť, pane.“
Sedm.
Klub je plný dýmu a známých tváří.
„Vaše večeře, pane.“
Osm.
Do divadla vstupuji s posledním úderem věžních hodin.
„Vaše lóže, pane.“
Devět.
Spadne opona a číšník ve foyer mi podává broušenou sklenici.
„Vaše whisky, pane.“
Deset.
Do uší mě uhodí rachot kol na dláždění.
„Váš kočár, pane.“
Jedenáct.
Dívka se vyzývavě pohupuje v bocích.
„Jsem vaše, pane.“
Dvanáct.
Světlo pouliční lampy dopadne na lesklý předmět v mé ruce.
Tvůj skalpel, Jacku.

 

 

Téma pro pondělí 12. 4. 2010 – Zbytečná oběť

Po boji

Fandom: Don Quijote

Snad na světě jsem jen k tomu, abych všem okolo obyčejným a nezajímavým připadal. Ni cizí, ni bratři moji nerozumějí slovům mým, kteréžto do větru spolu se vzdechy a tužbami po dávno zaniklé slávě posílám.

Až dnes poprvé cítil jsem se být skutečným hrdinou, ježto jsem konečně duchem sobě rovného poznal. Ty však, jež jediný jsi vnímal smutný úděl můj a skutečnou velikost a vznešenost v mých pohybech jsi nalezl, ležíš tu teď poražený a zbitý. Zhola zbytečně padl jsi silou mojí.

Neb přišel poryv větru a rameny mými pohnuv, znovu mi připomenul, že mlýnem jsem a mlýnem navěky zůstanu.

 

    

Téma pro čtvrtek 15. 4. 2010 – Muž přes palubu

Zlý okamžik

Fandom: Harry Potter
Poznámka: Ospravedlňujem sa všetkým Slovákom, pokiaľ to nie je celkom gramaticky správne, i keď Word robil, čo mohol ;-) Nie je to moja materčina, ale nemôžem si pomôcť, dnes vládzem rozmýšľať iba po slovensky. Prosto priveľa čítam. Jimmi vie.

Prežil mnoho zlých okamžikov, tento by však mohol byť ich kráľom. Chcelo sa mu kričať, prečo mu to urobil, prečo ho len tak hodil cez palubu, no bolo by to zbytočné.

Veľmi skoro sa naučil, že nie je len tak obyčajné dieťa. Že mu jeho život tak celkom nepatrí. Že je Chlapec–ktorý–musí–vykonať–správnu–vec. Stratil všetko, najmä ilúzie, zrútil sa zo svojho piedestálu naivných istôt, no napriek tomu to nebolo ľahšie. Nechcel zomrieť.

A predsa stále kráčal ďalej, i keď sa mu triasli kolená. A predsa to bol on – Draco Malfoy – kto otvoril dvere na Astronomickú vežu.

 

Téma pro středu 28. 4. 2010 – Komu není rady...

Já se tam vrátím

Fandom: realita (s trochou poezie)
Poznámka: Poctivě přiznávám silnou inspiraci koncertem Jarka Nohavici a zejména jednou jeho písní.

Je to nádherné místo. Tajemné. Modré. Miluju ho.
Skrývá v sobě spoustu úžasných věcí.
Teplo. Sny. Touhu. Lásku.
Volá mě, láká zpěvavými tóny a vábí hrou barev.

Je to příšerné místo. Obyčejné. Modré. Nenávidím ho.
Skrývá v sobě spoustu špatných věcí.
Chlad. Beznaděj. Strach. Nenávist.
Odhání mě, děsí zlou silou a zapuzuje pachem smrti.

Je to zvláštní místo. Magické. Modré. Díky němu žiju.
Skrývá v sobě spoustu věcí.
Uctívání.
Prokletí.

Měla bych zapomenout, ale nejde to. Něco mě k němu táhne. Nějaká mocná síla. A tak se stále vracím.
I dnes.
Píše se únor 1986.
A já jsem Halleyova kometa.

  

Téma pro čtvrtek 29. 4. 2010 – Léčba šokem

Zbytečná léčba

Fandom: realita (tentokrát zažitá na vlastní kůži)

Návrat domů je noční můra. Zakopnu hned za dveřmi. Z nových sandálů jsou pantofle dobré tak leda na zahradu. Po kuchyni se válí cáry novin a odpadkový koš leží dnem vzhůru. Na koberci se šklebí dvě mokré tmavé skvrny a pod stolem je dokonce…

Ne. Dost. Končím. Kde je to zvíře?!

Strnu. Štěně sedí u zrcadla, olizuje svůj odraz a pláče. Zřejmě v něm vidí brášku, po kterém se mu stýská.

Šok trvá jen chvíli. Beru ho do náruče, a když se mi čumáčkem otře o tvář, vím, že téhle nemoci znovu podlehnu. Láska ke čtvernohým miláčkům je totiž nevyléčitelná.

  

Téma pro pátek 30. 4. 2010 – Co není v hlavě, musí být v nohách

Hrozba

Fandom: Pán Prstenů (ehm)

Trojice mužů pravidelným tempem běžela šeřící se krajinou. Vpředu plavovlasý štíhlý elf, za ním zachmuřený muž s aristokratickou tváří a o několik metrů dále zamračený trpaslík. Jejich zrak se upínal k rudě zbarvenému obzoru.
Času nebylo nazbyt.
Malý vousáč opětovně klopýtl a vzdálenost mezi ním a druhými dvěma muži se prodloužila.
„Gimli, pospěš si,“ pobídl ho jeho elfí přítel.
„Když my trpaslíci jsme spíš sprinteři…“
Král Gondoru v zoufalství pozvedl oči k nebi.
„Neměli jste se včera opít a zapomenout mi předat její vzkaz, takže teď koukejte mazat. Protože jestli přijdeme na ty Eldarionovy křtiny pozdě, tak mě Arwen zabije.“

  

Bonusové téma pro pátek 30. 4. 2010 – Ty máš svaly, já mám čáry!

Deus ex machina

Fandom: crossover HP a někdo, koho teď nemůžu jmenovat

Poznámka: Nápad není můj, ale vděčím za něj Calwen. Je to taková ptákovina, že jsem prostě nemohla odolat.

 

To snad není pravda, ten pitomej kluk to zase přežil. To je na h…, takováhle práce. No nic, tak znova.

Zkusil jsem to přes city a přednesl několik pádných argumentů, ale poštvali na mě obra. Pche. Taky jich mám pár v rukávu. Ehm, v lese.

Pak se to ovšem zvrhlo. Obecně mám slovní přestřelky rád, ale ty bláboly, co z Pottera padaly tentokrát, se fakt nedaly poslouchat. Tak holt Avadu…

V tom se dav rozestoupil a objevila se známá zrzavá kštice. A sakra. Tohle už smysl dávalo.

„Tome, končíš,“ houkl Potter. „Ty máš sice čáry, ale já mám Chucka Norrise!“

  

Poznámka č.2: Chuckem to začalo, Chuckem to končí - moje první drabble pro tuto akci bylo také o něm, tak jsem si řekla, že by to mohla být taková pěkná tečka.

 

 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

 

 

Na závěr přidávám moje speciální poděkování všem nadšencům, kteří tenhle nápad stvořili. Byl to prostě permanentní třicetidenní mejdan a já z něj mám kocovinu. Takovouhle:

Nemám tušení, kam spadla jedna z kostek, a ani když nabízím třicet stříbrných, nikdo mi ji nechce pomoct hledat. Zkusím se ostříhat, třeba přijde Gary, zasažen jarním vábením. Nic, to bych taky mohla čekat věčně. Hele, knoflík! A klíč! A ňákej lístek! Ups, dobře, tohle rande už nestihnu. To by člověk nevěřil, co všechno se dá najít pod postelí.
Radši si dám čaj, než mě ta bolest hlavy zabije, což by ovšem byla zbytečná oběť. Byl by ze mě tak akorát kostlivec ve skříni. To seš hodnej, Alíku, že mi jdeš pomáhat... Co to máš? Fuj, pusť to, než... A je po figurce Jacka Sparrowa. Nebudu brečet, nebudu a nebudu, jinak toho nabrečím oceán.
Ťuky, ťuk.
Kdo to sem leze? To už je dneska po sedmnáctý a to je teprve neděle ráno. Za dveřmi nikdo. Jo, to bylo v mý hlavě? Fakt bych neřekla, že ti trpaslíci budou tak živí.
Další nález - stará fotka, skoro jak z pravěku, z poslední hodinky před dopadem meteoritu. Polední pauza T-rexů, kteří si pohrávají s kostí alosaura. No, tohle schovám, člověk neví, kdy by se to mohlo hodit. Jo, moment, to není fotka, to je ten papír, co si jsem na něj čmárala při psaní dopisu. Možná, kdybych tam poslala tohle, tak mě vzali.
Hele, to venku je pohřebák nebo sanitka? Já nikam nejdu. Neraďte. Víte, jakej to bude šok? Ale ta moje hlava. Asi si fakt budu muset dojít do lékárny pro něco proti kocovině
Byl to jeden velkej apríl, ale taky naprosto fér hra. Pomoc, mám problém! Nechci se probudit, nechci do reality, mně se líbí být dítětem a hrát si. Někdo má možná svaly, ale já mám tahle kouzla.
S písmenky.

 

 

Díky. Líp to napsat neumím. Tohle budu hrdě nosit:

  

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář