Chodili kolem něj po špičkách. Nevyhýbali se mu, ale ani se mu příliš nepletli do cesty. Jenom Dobby občas pokradmu zvedl hlavu a podíval se jeho směrem, když si myslel, že si ho nevšímá. Byl jim vděčný za to, že respektovali pocit bezmoci, který se ho zmocnil pokaždé, když si vzpomněl na události včerejšího dne.
Věděl, že nemůžou napravit všechno, co se stalo. Některé střepy už slepit nejdou. Ale snažili se. Dělali všechno pro to, aby se přestal trápit a aby věci, které Harry rozházel po Brumbálově pracovně, byly zase na svých místech.
Přesně tak, jak to vyžadoval Fawkesův smysl pro pořádek.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář