Jdi na obsah Jdi na menu
 


   

Ginny vzala za kliku malého krámku a vstoupila dovnitř. Než se stačila porozhlédnout, ozval se zpoza pultu hlas majitelky.

„Á, Weasleyovic slečna, tak copak to bude? Mašle do vlasů? Nebo kapesníčky?“

„Něco pro mamku,“ pípla nesměle dívenka.

„Takže vánoční dárek. Jistě, jistě, to nebude problém. Žádný problém,“ drmolila žena nepřetržitě a hůlkou přivolávala jedno zboží za druhým. Nic z toho se ale rusovlásce nelíbilo.

„Ty jsi mi ale náročná zákaznice,“ usmála se prodavačka. „A co tohle? Molly ji tu minulý týden obdivovala.“

Když na pultě přistála velká červená koule, Ginny na okamžik zasvítilo v očích rošťáctví a pak nadšeně přikývla.

-w-w-w-

Ron si rozvázal šálu a nacpal ji do kapsy. Venku mrzlo, ale jemu bylo příšerné vedro a byl celý propocený. A uondaný. Ještě koupí jeden dárek a pak už zamíří rovnou do Medového ráje.

Potíž byla v tom, že mu v kapse cinkal poslední stříbrný srpec a za ten toho teda moc nepořídí. V tom jeho pohled padl na obrovskou pestrobarevnou hromadu uprostřed výlohy a on věděl, že má vyhráno. Sice to není merlinvíjaká vzácnost, ale rozhodně je to originální. Navíc z ní mamka bude mít radost. A jemu ještě zbude na Bertíkovy fazolky a plakát se znaky famfrpálových klubů.

-w-w-w-

Fred čekal netrpělivě před vchodem a byl dost otrávený. Courat půl hodiny po krámech byl podle jeho mínění nadlidský výkon, a kdyby nešlo o dárek pro mamku, nejspíš by se na to vykašlal.

Ale teď už ho měl bezpečně v kapse a byl čas na zábavu. U Merlinových vousů, co brácha u toho pultu tak dlouho dělá?

V tom jeho pozornost upoutala figurka psa, která zaštěkala pokaždé, když ji někdo míjel. Většina lidí při tom pěkně nadskočila. Paráda, fakt paráda! Konečně něco, při čem se člověk zasměje, pomyslel si a do svých virtuálních plánů do budoucna si udělal důležitou poznámku.

-w-w-w-

George zaslechl kroky na schodech a než cvakla klika, stačil přes věci na stole rychle přehodit balicí papír. Ve dveřích se objevila důvěrně známá tvář.

„Vypadni, balím dárky,“ zavrčel na bratra.

Druhý zrzek ale nereagoval, zamířil ke své posteli a vytáhl zpod ní velkou krabici. George na něj překvapeně zíral.

„A co máš pro mamku?“ otázalo se jeho dvojče jakoby nic.

„Hledáš inspiraci?“

„Ne, jen mě napadlo, jestli jsme zase nevybrali to samý. Jako loni, předloni a...,“ nedořekl a krabici otevřel.

George do ní zvědavě nakoukl a ušklíbl se.

„A letos,“ dodal a vylovil z papírů na stole povědomý předmět.

-w-w-w-

Percy si zálibně prohlížel hromadu věcí, která před ním ležela. Věděl, že letos svoji rodinu překvapí. Výjimečně se rozhodl nešetřit a koupil dary, které poněkud překračovaly jeho přísný rozpočet, ale řekl si, že to za ty vykulené pohledy jeho bratrů stojí.

Natáhl se po jednom z dárků. Původně uvažoval, že koupí matce stříbrný prsten, ale pak si řekl, že by ho nejspíš stejně nenosila. Tvrdila by, že jí překáží při vaření, a pravděpodobně by ho schovala pro Ginny. Ale tohle si určitě nechá.

Ještě jednou pohladil lesklý povrch dárku pohledem, a pak ho zasunul do podlouhlé krabičky a převázal mašlí.

-w-w-w-

Charlie rychlými kroky rázoval k dračí líhni, aby se přidal k ostatním. Mládě finského stříbrošupinatého se líhne jen jednou za dvacet let a nikdo z kolonie o to rozhodně nechtěl přijít.

Věděl, že mamku bude mrzet, když na Vánoce nepřijede, ale snad jí to aspoň trochu vynahradí dárek, který s ostatními poslal letaxem. Byl z kvalitního přírodního materiálu, nejlepšího, co se tady široko daleko dal sehnat. Takový se všude platí zlatem.

Ale když se prasklinou v modrošedé skořápce protáhl pařátek právě narozeného dráčka a byl vzápětí olíznut mateřským jazykem, uvědomil si, že jsou věci, které zabalit a poslat prostě nejdou.

-w-w-w-

Bill se spokojeně protáhl a složil ruce pod hlavu. Potěšeně vnímal blízké teplo a pravidelný dech po svém boku a v duchu myslel na nádherný dárek, který včera dostal.

Náhle ztuhl a zprudka se posadil.

„Co se děje?“ zamumlala dívka, kterou ten nečekaný pohyb probudil.

„Nevím, kam jsem dal balíček pro mamku. Když jsem přišel, nesl jsem ho v ruce,“ uvažoval nahlas. Ze vzpomínek se vynořil kratičký okamžik, kdy ho pokládal kamsi stranou, aby...

„Někde tu bude, pak se po něm podívám,“ mávl rukou a věnoval dívce významný pohled. „Myslíš, že bych si svůj vánoční dárek mohl rozbalit ještě jednou?“

-w-w-w-

Molly se šťastně rozhlížela po místnosti. Mít všechny svoje děti doma bylo pro ni tím nejhezčím dárkem. Nevadí, že Charlie dorazil pozdě a Bill se chystá večer zase odjet. Teď jsou tady.

A to ještě netušila, že se v balíčcích pro ni skrývá šest klubek vlny a jedny pletací jehlice.

  

KONEC

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

To já ne,

(Jacomo, 4. 1. 2010 23:55)

to Molly :-) Já už teď jen pletu slovíčka do vět a souvětí...

Opět pletení

(Aja.Potterhla, 2. 1. 2010 23:06)

Ahoj,
již minulý rok mne nadchl tvůj výkon v textíku s názvem Svetr. A letos opět téma spojené s pletením. Velmi originální nápad. Asi budeš pletařka, ne?