Podvodník a přítel
Překlad 26. kapitoly povídky Unexpected od australské autorky duj
(originál viz http://www.fanfiction.net/s/3450735/26/Unexpected)
Severus si hluboce povzdychl, když na konci prvního jednání Albert klesl vedle Gisellina těla a spadla opona, znovu se zvedla a zase spadla. Pohledem ulpěl na Hermionině ruce, kterou dosud svíral, a pustil ji.
„Omlouvám se,“ řekl. „Doufám, že to nebylo příliš necitelné.“
Jako vaše srdce po tolik let?
„Jsem v pohodě,“ zalhala a schovala ruku do záhybů široké sukně, kde ji potajmu rozhýbávala, aby se jí vrátil cit. Bolest je zdravá, znamená být naživu.
Lidé okolo nich vstávali, aby si protáhli nohy, rozprávěli o divokém tanci Livinové a sportovní zdatnosti Borinského, ale Hermiona a Severus seděli v ostrůvku ticha.
„Na Lilyině srdci nebylo nic špatného,“ řekl váhavě a pohrával si s programem ve svých rukou. „Neměla na výběr. Dřív než já viděla, kam mířím.“
Bolely ji zuby od toho, jak je pevně zatínala. „Byla to vaše první přítelkyně.“
„Jediná přítelkyně. Až doteď.“
Hermiona vytřeštila oči: „Ale vždyť – Draco mi řekl, že jste jeho rodina.“
„Známe se dlouhou dobu a přejeme si k narozeninám,“ pokrčil rameny. „Mám Draca rád, ale nejsme si blízcí. Naše nejhlubší touhy zůstávají před tím druhým skryté.“
Měl velmi zúženou definici přátelství. Harry a Ron nepotřebovali znát její nejhlubší touhy, aby mohli být po sedm let její nejlepší přátelé. Nebo to bylo jen tím, že je to nezajímalo natolik, aby se ptali? Teď nebyl čas o tom přemýšlet.
„Ale Lily je znala,“ řekla místo toho.
Zahleděl se na sedadla před nimi. „Tehdy bylo mojí nejhlubší touhou žít v kouzelnickém světě a mít ji vedle sebe.“
* * *
Po představení zamířili do malé indické restaurace v sousední ulici a vtěsnali se k rohovému stolku.
Severus zíral do talíře na kuřecí maso (1) „Nezáleželo jí na tom, že jí byl nevěrný. Přivodil jí smrt. Odpustila mu.“
„Ano.“ Nevěděla, co dalšího by měla říct. I v reálném životě odpustila jeho první láska podvodníkovi a nechala starého přítele plácat se v tom samotného. „Možná by zachránila i Hilariona, kdyby měla možnost,“ navrhla nepřesvědčivě.
Zavrtěl hlavou: „Když přišel Albert, Hilarion byl zapomenut.“
„Je si s vámi nespojuji,“ řekla a zamíchala svoji čočkovou polévku (2). Věděla, že on se obviňuje za oba dva. „Ten, kdo mi vás připomíná, je Giselle.“
Ušklíbl se. „Protože jsem pošetile důvěřoval špatným lidem nebo protože ze mě moje volba učinila otroka zrůdy?“
„Protože odpustila tomu, kdo se k ní špatně zachoval. A vy taky.“
Pramen vlasů mu zakryl tvář. „Neromantizujte si mě. Stále cítím nenávist.“
„Seděla jsem ve vaší třídě sedm let. Myslím, že jsem si toho všimla,“ odvětila. „Ale když došlo na lámání chleba, když jste musel volit mezi ublížením a ochranou – no, i to jsem viděla. Giselle se nesnažila chránit toho, kdo jí ublížil, tolik jako vy.“ Tancovala blízko smrti celou noc; on to dělal téměř dvacet let.
„Možná ne,“ souhlasil. „Ale dokázala to.“
Poznámka autorky:
Protože ffnet nedovoluje psát o skutečných lidech, stvořila jsem jména hlavních představitelů – Alia Livinová a Rael Borinski – jen tak ze vzduchu, abych je mohla uvést pro vykreslení pozadí příběhu. Pochybuji, že je ještě někdy použiji, ale ještě jsem se psaním neskončila, tak si nemůžu být jistá.
V originále jsou uvedeny přesné názvy jídel – „chicken tikka“ a „curried dahl“, ale já jsem bohužel jejich český ekvivalent neobjevila, tak jsem trochu improvizovala, protože pro děj příběhu to není až tak důležité. Kdybyste si ale chtěli udělat bližší představu, na čem si naše dvojice pochutnávala (popřípadě si to třeba sami uvařit), tady jsou obrázky a recepty v angličtině:
(1) http://en.wikipedia.org/wiki/Chicken_tikka
http://www.curryfrenzy.com/curry/recipes/Chicken-Tikka.html
(2) http://en.wikipedia.org/wiki/Dal
http://www.melbedggood.com/recipe-curried-dahl-soup/
Komentáře
Přehled komentářů
Rozmačkaná ruka stála za ten rozhovor. Nádhera ako sa Severus vyrozprával. Teším sa na ďalší vývoj vzťahu. V tejto poviedke sú takí akoby skutočnejší. Páči sa mi ako pomaličky sa k sebe približujú. Teším sa na pokračovanie.
Re: ...
(Jacomo, 15. 12. 2010 13:28)
Mně se taky strašně líbí to pomaličké sbližování. Ještě jsem nečetla žádnou povídku, která by tohle řešila, a přitom je to naprosto logické.
PS: Taky bych si klidně nechala drtit prsty na kaši, když by mě držel Severus :-)
...
(Zuzana, 13. 12. 2010 19:20)
Chudák Severus prežíval to predstavenie tak, že Hermione skoro rozmačkal ruku. A stále ospravedlňuje Lily. Neviem, ale ja si aj tak myslím, že sa nemala na Severusa úplne vykašľať keď začala chodiť s Jamesom. Ale to, že videla kam smeruje to môže byť pravda a aj to je fakt, že ľudia si v takýchto veciach väčšinou radiť nenechajú, musia sa spáliť aby pochopili a taký mladučký ako bol Severus keď vstúpil do Voldemortových služieb si nenechá poradiť absolútne.
Severusa ten príbeh zobral viac ako je nutné. Dúfam, že sa z toho smútku a toho seba -obviňovania čoskoro zbaví a bude si užívať Hermionino zatiaľ – priateľstvo. Dúfala som, že keď sa už držia za ruku prežijú trošku romantiky, ale keď Severus drvil jej kosti tak to zatiaľ zostáva na báze kamarátstva. Ďakujem za úplne krásny preklad.
Re: ...
(Jacomo, 14. 12. 2010 7:58)I já děkuji za krásný komentář. Možná ve světle pozdějších událostí chceme po Lily i po Severusovi trochu moc - přece jen byli tehdy ještě strašně mladí a těžko mohli tušit, co přijde. V sedmnácti člověk nepřemýšlí o tom, že by něco mohlo být definitivní, že už nemusí dostat šanci svoje rozhodnutí nějak přehodnocovat. To až později zjistíme, že některé věci vrátit nejdou.
(-:
(Janka, 13. 12. 2010 17:25)Krásná kapitolka, a skvělý překlad. Jen si vždycky posmutním nad tím, že autorka nezvýšila počet slov na jednu povídku :-(. No což alespoň se budu víc těšit na pokráčko. :-)
Re: (-:
(Jacomo, 14. 12. 2010 7:53)Díky. Buďme rádi za těch 500 slov a na druhou stranu - duj je mistr zkratky, dokáže i v tom málo říct strašně moc.
...
(Emka, 15. 12. 2010 12:28)