Život a poté
Překlad 42. kapitoly povídky Unexpected od duj
„Vzpomínáš si, že ses mě ptal, jestli si myslím, že jsi z kamene?“ řekla a sledovala vrásky kolem jeho očních víček. „Víš určitě, že nejsi? Protože právě teď jsem na dosah.“
Nemohl být. Kámen se nechvěje.
„Po zbytek našeho života,“ pronesl, „a dokonce i poté se najdou lidé, kteří o tobě budou smýšlet špatně. Budou se ptát na tvoje motivy, činy, úspěchy. A nebudeš s tím moct nic dělat. Dokonce, i kdyby ses mě zřekla, ta skvrna zůstane. Stojím ti za to?“
„Skvrna?“ zopakovala. „Takže si skutečně myslíš, že je to špatně.“
Zachvěla se. Na zpola zamrzlém jezeře se leskly měsíční paprsky a větve buku se kývaly ve větru. Přitáhl si ji blíž, pod svůj plášť.
„Ne. Nejsi v mé moci. Nejsi závislá na mé dobré vůli. Nejsi ničím vázaná.“ Nechal klesnout hlavu, dokud se jejich čela nedotýkala a jeho vlasy je oba nezaštiťovaly před nocí. „Ale budeme vypadat špatně a ty kvůli tomu budeš trpět.“
„Je mi to jedno.“ Zaklonila hlavu, aby mu viděla do očí. Jejich nosy se srazily a ona se usmála. Eskymácké polibky. Polovina cesty k těm skutečným.
„Vzhled není důležitý. Úspěchy také ne. A starat se o spokojenost kohokoliv kromě mě se tomu dokonce ani neblíží,“ řekla. Jestli ji válka něco naučila, tak tohle. „To, na čem záleží, je láska… nic jiného. Ničím v životě jsem si nikdy nebyla tak jistá.“
„Když jsem byl v tvém věku, byl jsem přesvědčený, že mi had na mém předloktí přinese štěstí,“ připomněl jí.
„Ano, ale už jsme se dohodli, že já jsem moudřejší než ty, ne?“ Natáhla se, aby ho pohladila po tváři, a on se k ní sklonil.
„Hermiono –“
„Nepřemýšlej tolik,“ řekla. Propletla svou druhou ruku prameny jeho vlasů a postrčila ho blíž. „Nejsi takový, jak říkají. Nesnaž se o to.“
„Víš, co jsi mi dala?“ zeptal se. „Štěstí. Odpuštění. Důvěru. Přátelství. Všechny ty věci, o kterých jsem si myslel, že si je nezasloužím – že se každý narodí s nárokem na ně, ale já jsem si vždycky myslel, že si je nemohu nárokovat. Dokud jsem se neviděl v tvých očích.“ Na rtech ji zašimral jeho dech. Znovu se usmála, tentokrát víc.
„A všechno, co jsi mi dal na oplátku, jsi ty,“ řekla. „Osobně si myslím, že jsem dostala tu lepší část. Pokud jde o to, že jsi můj – myslíš, že to budeš schopen přetrpět?“
Zdálo se, že bude.
* * *
„Takže ty mně posíláš huláka, Hermiono Grangerová? Na to se ještě podíváme.“ Ginny si skousla spodní ret. Rodiče jí vyhubovali, Harry a Ron ji ignorovali, Colin se dožadoval sdělení, co udělala s fotkami z Hermionina večírku, které si „vypůjčila“, a dokonce i dvojčata si myslela, že se plete. Ale jak mohlo být Hermiona a Snape v pořádku?
Komentáře
Přehled komentářů
Tuto povídku jsem si oblíbila!:-) Pravdou je, že mi Ginny pije krev, potvora malá... Těším se na pokračování, Duj přidala 43 kapitolku, tak snad brzy přibude i zde;-) Díky za překlad!
...
(marci, 21. 9. 2012 14:56)Krásné to bylo... Zůstala jsem z té kapitoly tak nějak zasněná a ani Ginnyin závěr mě z opojení nevytáhl. Intrikánka - jsem moc zvědavá, co zase nastrojí. Díky za krásnou chvíli :)
:)
(teriisek, 19. 9. 2012 14:44)Ginny si nedá pokoj, co? Ani když ji všichni (nejen Hermiona) přesvědčují, že do toho má přestat strkat nos... no, jsem hodně zvědavá, co ta malá bestie vymyslí, zatím to vypadá, že Hermionu se Severusem jen tak něco nerozdělí - konečně! Snad Ginny opravdu nezvládne nic zkazit. Díky moc za překlad!
Re: :)
(Jacomo, 5. 10. 2012 7:57)Ginnin nepřátelský postoj k tomuto vztahu se táhne jako nenápadná temná linka celou povídkou. Když to člověk čte trhaně po kapitolách, ani to nevnímá, ale při čtení vcelku je to viditelné. Jen duj ví, k čemu to povede. Díky za komentář.
...
(solace, 18. 9. 2012 23:01)Nemohl být. Kámen se nechvěje. - Ach, to bolo krásne... až mi prešli zimomriavky po chrbte. A ďalej to len gradovalo. V duchu som si hovorila, nech Severus necúvne, nech Severus necúvne. A necúvol. Krása! Som zvedavá, ako dokáže zamiešať karty malá intrigánka Ginny? Čo sa vôbec do toho stará? Ďakujem za krásny preklad, Jacomo.
Re: ...
(Jacomo, 19. 9. 2012 14:08)
Ano, vypíchla jsi ten nejcitovější kousek, taky mě tohle místo vzalo. A přimělo si celou povídku v klidu přečíst znovu.
Na Ginny jsem rovněž moc zvědavá. Díky za milý komentář.
....
(Zuzana, 17. 9. 2012 21:26)
"nemůžete být sedm let druhou nejlepší kamarádkou Rona Weasleyho, aniž byste se naučili mluvit jasně." to je nádherné motto :D A je fajn, že to Hermiona vzala do vlastných rúk, asi je naozaj v oblasti vzťahov oveľa múdrejšia než Severus. A ešte sa mi páčilo to zistenie, že Severus nie je z kameňa :)
Ginny si stále nedá pokoj? Intrigánka malá. Nemyslím si, že môže ešte niečo skaziť. Hermiona vyzerá príliš odhodlane a Severus sa už vzdal♥
ďakujem za preklad.
Re: ....
(Jacomo, 17. 9. 2012 21:46)
Díky moc za komentář. Bohužel v tom mottu, co se ti tak líbilo, je chyba, má tam být ...NEnaučili... Omlouvám se, jestli ti tím pokazím dojem z Hermioniných myšlenek.
Jinak jsem také nadšená, že se ti dva (tedy zejména Snape) konečně rozhoupali. A ta závěrečná zmínka o Ginny je skvělým příslibem dalšího pokračování. Když jsem si to teď znovu četla celé najednou, došlo mi, jak moc se tím Ginnin negativní postoj k tomuhle vztahu promítá - jsem fakt zvědavá, k čemu to autorka dovede.
Re: Re: ....
(Zuzana, 18. 9. 2012 21:33)v podstate ten zmysel zostáva. Ja som to pochopila ta, že Ronovi treba vysvetliť všetko zjednodušene, pretože inak by nechápal a len by vyvaľoval oči.
Ano...
(Snapea, 5. 1. 2013 10:51)